pánbíček
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [paːnbiːt͡ʃɛk]
dělení[editovat]
- pán-bí-ček
etymologie[editovat]
Zdrobnělina českého substantiva pánbůh. Citoslovce je zkrácenou formou „Pozdrav tě pánbíček.“
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | pánbíček | pánbíčci / pánbíčkové |
genitiv | pánbíčka | pánbíčků |
dativ | pánbíčkovi / pánbíčku | pánbíčkům |
akuzativ | pánbíčka | pánbíčky |
vokativ | pánbíčku | pánbíčci / pánbíčkové |
lokál | pánbíčkovi / pánbíčku | pánbíčcích |
instrumentál | pánbíčkem | pánbíčky |
význam[editovat]
- (familiárně, zdrobněle) pánbůh
- Pánbíček jí postavil do cesty hned čtyři strážné anděly.
související[editovat]
citoslovce[editovat]
význam[editovat]
- (familiárně) na zdraví (výlučně po kýchnutí)
- Hepčí - pánbíček.
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-03]. Heslo pánbíček.