padla
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [padla]
[editovat] dělení
- pad-la
[editovat] podstatné jméno
- nesklonné
[editovat] etymologie
Slovo je odvozeno od výstřelu děla umístěného na městských hradbách, jež v Praze kdysi ohlašovalo pravé poledne (znamená padla rána). Za dobré viditelnosti kdysi astronom v Meridiánové síni na Astronomické věži Klementina každý den měřil průchod Slunce rovinou místního pražského meridiánu (poledníku). Jakmile paprsek Slunce prošel měřicí štěrbinou na astronomické věži, mávl astronom z ochozu věže praporem na dělostřelce na hradbách, kteří po jeho signálu odpálili ránu z hmoždíře a tím tak celé Praze ohlásili pravé astronomické poledne (jednalo se o relativně přesnou metodu měření času). Výstřel z děla byl signálem pro zvoníky všech pražských kostelů, kteří začali "zvonit poledne".
[editovat] význam
Výraz padla označuje v hovorové češtině konec pracovní doby nebo pracovní přestávku. Původně toto slovo označovalo polední pracovní přestávku určenou na oběd zaměstnanců.[zdroj?] Slovo se vyskytuje zejména v dělnickém frazeologizmu máme padla nebo samostatně (Padla!), synonymním výrazem je snad z hornického slangu pocházející výraz fajrum, fajrumt, fajrunt,[1] fajruňk,[2] fajront (z německého Feierabend "svatvečer, předvečer svátku").[3]
[editovat] sloveso
[editovat] význam
- třetí osoba jednotného čísla minulého času ženského rodu a množného čísla středního rodu a příčestí činné slovesa padnout
[editovat] poznámky
- ↑ SSJČ
- ↑ PSJČ
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : SPN, 1992. ISBN 80-04-23715-0. S. 161.
- Praga Astronomica s popisem měření času v Astronomické věži Klementina
- Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra. Pražská architektura, významné stavby jedenácti století. ISBN 80-900209-6-8