patřit

čeština

výslovnost

• IPA: [patr̝̊ɪt]
•  patřit^{? • info}

dělení

• pa-t-řit

sloveso

• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	patřím	patříme
2.	patříš	patříte
3.	patří	patří

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	patřeme/patřme
2.	patři/patř	patřete/patřte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	patřil	patřili
mužský neživotný		patřily
ženský	patřila
střední	patřilo	patřila

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	patře	patříce
ženský	patříc
střední

význam

1. náležet
   • Ta tužka patří jemu.
2. příslušet někam
   • Psi patří mezi savce.
3. (zastarale) dívat se, hledět
   • Patřte na slovanské krajiny, ke žni se bělějí připraveny…

překlady

náležet

angličtina: belong (en) finština: kuulua (fi) francouzština: appartenir (fr)

polština: należeć (pl) němčina: gehören (de) švédština: höra (sv)

související

• patřit se