prohlásit

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔɦlaːsɪt]
•  prohlásit^{? • info}

dělení

• pro-hlá-sit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	prohlásím	prohlásíme
2.	prohlásíš	prohlásíte
3.	prohlásí	prohlásí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	prohlasme
2.	prohlas	prohlaste
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	prohlásil	prohlásili
mužský neživotný		prohlásily
ženský	prohlásila
střední	prohlásilo	prohlásila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	prohlášen	prohlášeni
mužský neživotný		prohlášeny
ženský	prohlášena
střední	prohlášeno	prohlášena

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	prohlásiv	prohlásivše
ženský	prohlásivši
střední

význam

1. s jistotou říci
   • Zvěd, který se vrátil z nepřátelských pozic, prohlásil, že cizí armáda je nepočetná.
2. (prohlásit + instrumentál), (prohlásit za + akuzativ) výrokem zařadit do určité kategorie
   • Anežka česká byla v roce 1989 prohlášena za svatou.

překlady

oznámit

angličtina: claim (en), state (en) francouzština: déclarer (fr), affirmer (fr)

italština: affermare (it) švédština: hävda (sv)

označit

angličtina: proclaim (en) francouzština: proclamer (fr)

němčina: erklären (de), ausrufen (de)

synonyma

1. oznámit
2. vyhlásit, provolat, označit

související

• prohlašovat
• prohlášení
• hlášení
• ohlásit

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2012-04-23]. Heslo prohlásit.