ronit

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔɲɪt]

dělení

• ro-nit

etymologie

Z praslovanského *roniti, které souvisí s německým rinnen („řinout se“) a starořeckým ῥαίνω („kropím“).

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	roním	roníš	roní	roníme	roníte	roní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	roň	roňme	roňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ronil	ronila	ronilo	ronili	ronily	ronila
trpné	roněn	roněna	roněno	roněni	roněny	roněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	roně	roníc	roníce

význam

1. vypouštět, vylučovat po kapkách nebo slabým proudem
   • A pak klekla si u postele, úzkostlivě se na Hermínu dívajíc, tiše roníc slzy a modlíc se s rukama křečovitě sepjatýma.

překlady

1. vypouštět po kapkách

   • angličtina: shed, drip, exude
   • francouzština: verser (přibliž.), jeter des larmes
   • italština: sgocciolare, versare
   • latina: stillare
   • němčina: vergießen
   • slovenština: roniť
   • španělština: gotear, derramar

synonyma

1. odkapávat, prolévat

související

• uronit
• výron
• řinout se

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-04-27]. Heslo ronit.