rozhánět

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔzhaːɲɛt]

dělení

• roz-há-nět

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	rozháním	rozháníš	rozhání	rozháníme	rozháníte	rozhání / rozhánějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	rozháněj	rozhánějme	rozhánějte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rozháněl	rozháněla	rozhánělo	rozháněli	rozháněly	rozháněla
trpné	rozháněn	rozháněna	rozháněno	rozháněni	rozháněny	rozháněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	rozháněje	rozhánějíc	rozhánějíce

význam

1. snažit se přimět kolektiv jedinců, aby vyklidil určitý prostor
   • Když se horníci scházeli, aby porokovali o svých stížnostech, rozháněl je městský rychtář se svými biřici nebo žoldnéři z Vlašského dvora.
2. snažit se vyléčit (akutní chorobný stav)
   • Vrba třením pilně rozháněl soustředěnou bolest, pak se znova posadil na výsluní vedle rázné Kateřiny…

překlady

1. nutit k vyklizení prostoru

   • angličtina: disperse, scatter, dispel
   • francouzština: faire disperser, dissiper
   • němčina: auseinandertreiben, abtreiben
   • ruština: разогнать
   • řečtina: διαλύω, διασκορπίζω
2. zaplašovat

   • angličtina: dissipate, ban
   • francouzština: dissiper, chasser
   • němčina: stillen
   • ruština: рассеять, развеять, разогнать
   • řečtina: διώχνω

synonyma

1. –
2. vzbuzovat, vyvolávat, působit

související

• rozháněný
• rozehnat
• hnát