stůj
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
- druhá osoba čísla jednotného imperativu času přítomného slovesa stát
- Stůj nám, Vyšehrade, oltáři ty šedý, planoucí nám věčným, drahým proroctvím![1]
- Hospodine, pospěš zachrániti mne, sílo má, mé žití, naděj’, při mně stůj![2]
