suo
Obsah |
finština[editovat]
výslovnost[editovat]
dělení[editovat]
- suo
podstatné jméno[editovat]
etymologie[editovat]
Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. karelské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán. [1]
skloňování[editovat]
| skloňování podle vzoru suo | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | suo | suot |
| genitiv | suon | soiden soitten |
| akuzativ | suon suo |
suot |
| partitiv | suota | soita |
| essiv | suona | soina |
| translativ | suoksi | soiksi |
| inessiv | suossa | soissa |
| elativ | suosta | soista |
| illativ | suohon | soihin |
| adessiv | suolla | soilla |
| ablativ | suolta | soilta |
| allativ | suolle | soille |
| abessiv | suotta | soitta |
| komitativ | — | soine |
| instruktiv | — | soin |
význam[editovat]
související[editovat]
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- třetí osoba singuláru přítomného času od slova suoda
- druhá osoba singuláru imperativu od slova suoda
karelština[editovat]
dělení[editovat]
- suo
etymologie[editovat]
Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán. [1]
podstatné jméno[editovat]
význam[editovat]
votština[editovat]
dělení[editovat]
- suo
etymologie[editovat]
Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo (taktéž karelsky), livonské sūo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán. [1]
podstatné jméno[editovat]
význam[editovat]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „suo“, s. 1208.
- ↑ ARISTE, Paul. A Grammar of the Votic language. [s.l.] : Curzon Press, 1997. ISBN 9780700708680. S. 3. (anglicky)
