svůj
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [svuːj]
[editovat] zájmeno
- přivlastňovací
| Číslo | singulár | plurál | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | svůj | svůj | svoje/svá | svoje/své | svoji/sví | svoje/své | svoje/své | svoje/svá |
| genitiv | svého | svého | svojí/své | svého | svých | svých | svých | svých |
| dativ | svému | svému | svojí/své | svému | svým | svým | svým | svým |
| akuzativ | svého | svůj | svoji/svou | svoje/své | svoje/své | svoje/své | svoje/své | svoje/svá |
| lokál | svém | svém | svojí/své | svém | svých | svých | svých | svých |
| instrumentál | svým | svým | svojí/svou | svým | svými | svými | svými | svými |
[editovat] význam
- nahrazuje přivlastňovací zájmeno, pokud přivlastňuje osobě nebo věci shodné s podmětem
- Vykopal si svůj hrob.