surovina

Z Wikislovníku

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

[editovat] čeština

[editovat] dělení

  • su·ro·vi·na, mn. su·ro·vi·ny

[editovat] etymologie

Od slova surový („hrubý, neupravený, syrový, přírodní“), majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, které pochází z praslovanského *surovъ téhož významu, odvozeného z indoevropského *sour-. To se podobá indoevropskému*sūr- (asi „vlhký“), z něhož vzešlo syrový[1] a obě slova se vzájemně ovlivňovala.

[editovat] výslovnost

  • IPA: [sʊrɔvɪna]

[editovat] podstatné jméno

  • rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovin
dativ surovině surovinám
akuzativ surovinu suroviny
vokativ surovino suroviny
lokál surovině surovinách
instrumentál surovinou surovinami

[editovat] význam

  1. materiál sloužící ke zpracování ve výrobě
    Kaučuk se stal důležitou průmyslovou surovinou.

[editovat] synonyma

  1. hmota

[editovat] související

[editovat] překlad

[editovat] slovenština

[editovat] výslovnost

  • IPA: [sʊrovɪna]

[editovat] podstatné jméno

  • rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ surovina suroviny
genitiv suroviny surovín
dativ surovine surovinám
akuzativ surovinu suroviny
lokál surovine surovinách
instrumentál surovinou surovinami

[editovat] význam

  1. materiál sloužící ke zpracování ve výrobě

[editovat] synonyma

  1. hmota

[editovat] související

[editovat] poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „surový“ a „syrový“, s. 615 a 622.
V jiných jazycích