svědectví

čeština

výslovnost

• IPA: [svjɛdɛt͡stviː]

dělení

• svě-dec-tví

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	svědectví	svědectví
genitiv	svědectví	svědectví
dativ	svědectví	svědectvím
akuzativ	svědectví	svědectví
vokativ	svědectví	svědectví
lokál	svědectví	svědectvích
instrumentál	svědectvím	svědectvími

význam

1. soubor výroků, popisujících určitou událost
2. soubor činů či skutečností, dokládajících určitou situaci

překlady

1. • angličtina: testimony
   • francouzština: témoignage m
   • italština: testimonianza ž
   • latina: testimonium s
   • němčina: Zeugnis s
   • polština: świadectwo s
   • ruština: свидетельство s
   • slovenština: svedectvo s
2. • angličtina: evidence
   • francouzština: témoignage m
   • italština: testimonianza ž
   • němčina: Zeugnis s
   • polština: świadectwo s
   • slovenština: svedectvo s

synonyma

1. —
2. projev, doklad

související

• svědek
• svědčit
• svědkyně
• svědecký
• dosvědčit
• dosvědčovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-05-19]. Heslo svědectví.

externí odkazy

• Článek Svědectví ve Wikipedii