čin

čeština

výslovnost

• IPA: [tʃɪn]
•  čin^{? • info}

dělení

• čin

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	čin	činy
genitiv	činu	činů
dativ	činu	činům
akuzativ	čin	činy
vokativ	čine	činy
lokál	činu	činech
instrumentál	činem	činy

význam

1. úmyslná akce člověka
   • Odvážný čin zasahujícího policisty si zaslouží zvláštní ocenění.

překlady

angličtina act (en), action (en) , feat (en) francouzština acte (fr) m latina factum (la) s

němčina Tat (de) ž slovenština čin (sk) m

synonyma

1. skutek

související

• činnost
• činit
• učinit
• činidlo
• učiněný

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-11-27]. Heslo čin.