větře

Možná hledáte vetre nebo vetře.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvjɛtr̝̊ɛ]

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. vokativ singuláru substantiva vítr
   • Větře, duj, každý můj, každý krok a každý vdech je jen Tvůj, při mně stůj, ještě mě chvíli nech. Na ten mech slunce dech, až kopce rozhrne, Bože můj, Bože můj, ať je vidím jak poprvé.

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

význam

1. přechodník přítomný rodu mužského čísla jednotného slovesa větřit
   • Prám Antonínův, na němž jsou zbudovány lehké stavby plovárenské, jest upoután, kde se hřbet Orše poněkud čeří, větře písčinu zvící padesáti sáhů. V těchto místech břeh směrem k městu je pokryt vrbinami, končícími se před zahradami jirchářů a výrobců oplatek.
   • Mladý ohař, větře zdálky raněného srnce, rozběhl se za kořistí.

synonyma

1. čichaje, tuše, cítě

související

• větříc
• zavětřiv
• větříce