zonula
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
latina[editovat]
etymologie[editovat]
Deminutivum (zdrobnělina) od zōna.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský (femininum)
- 1. deklinace (ā-kmeny)
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | zōnula | zōnulae |
| genitiv | zōnulae | zōnulārum |
| dativ | zōnulae | zōnulīs |
| akuzativ | zōnulam | zōnulās |
| vokativ | zōnula | zōnulae |
| ablativ | zōnulā | zōnulīs |
význam[editovat]
- pásek, pás
- Te suis tremulus parens/ inuocat, tibi uirgines/ zonula solvunt sinus,/ te timens cupida novos/ captat aure maritus. – Tebe vzývá bys dětem přál,/ otec stařičký, tobě vstříc/ panna odpíná cudný pás/ tebe, v obavách bystře sluch,/ ženich dychtivě čeká.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Gaius Valerius Catullus, carmen 61, versus 51; přeložil Otakar Smrčka a kolektiv, Svatební píseň, Pěvci lásky, 3. vyd., ve Svobodě 1., Praha: Svoboda, 1973, edice: Antická knihovna.