- tranzitivní i intranzitivní
- nedokonavé
- oznamovací způsob
| Přítomný čas |
| Osoba |
Singulár |
Plurál |
| 1. |
zvracím |
zvracíme |
| 2. |
zvracíš |
zvracíte |
| 3. |
zvrací |
zvracejí/zvrací |
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál |
| 1. |
— |
zvracejme |
| 2. |
zvracej |
zvracejte |
| 3. |
— |
— |
- příčestí
| Příčestí minulé |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský životný |
zvracel |
zvraceli |
| mužský neživotný |
zvracely |
| ženský |
zvracela |
| střední |
zvracelo |
zvracela |
| Příčestí trpné |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský životný |
zvracen |
zvraceni |
| mužský neživotný |
zvraceny |
| ženský |
zvracena |
| střední |
zvraceno |
zvracena |
- přechodníky
| Přechodník přítomný |
| Rod |
Singulár |
Plurál |
| mužský |
zvraceje |
zvracejíce |
| ženský |
zvracejíc |
| střední |
- vypuzovat ústy obsah žaludku
- Bolela mě hlava a zvracel jsem.
- Měl poškozený jícen a zvracel krev.
vracet ústy obsah žaludku
- (dětsky) blinkat; (vulgárně) blít, hodit šavli, hodit švihadlo
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-05-01]. Heslo zvracet.