åka

švédština

výslovnost

• IPA: [oːka]
•  åka^{? • info}
• 2. intonace

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	åka	åkas
přítomnost	åker	åks, åkes
préteritum	åkte	åktes
supinum	åkt	åkts
rozkazovací zp.	åk	åks

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	åkande
trpné	åkt	åkt	åkta

význam

1. jet, jezdit
   • åka bil – jet autem
   • åka skidor – lyžovat
2. sjet, spadnout, sklouznout
   • Boken åkte i golvet. – Kniha spadla na podlahu.