jezdit

čeština

výslovnost

• IPA: [jɛzɟɪt]

dělení

• jez-dit

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

varianty

• (zastarale) jezditi

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	jezdím	jezdíš	jezdí	jezdíme	jezdíte	jezdí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	jezdi	jezděme	jezděte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	jezdil	jezdila	jezdilo	jezdili	jezdily	jezdila
trpné	jezděn / ježděn	jezděna / ježděna	jezděno / ježděno	jezděni / ježděni	jezděny / ježděny	jezděna / ježděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	jezdě	jezdíc	jezdíce

význam

1. pohybovat se po pevném podkladu pomocí dopravního prostředku, zvířete resp. sportovního náčiní
   • Naše auto jezdí na stlačený plyn.

překlady

1. pohybovat se po povrchu

   • angličtina: go, drive, (na koni) ride
   • esperanto: veturadi
   • finština: kulkea, käydä, (na koni) ratsastaa
   • francouzština: rouler, aller, (na koni) chevaucher
   • italština: andare, (na koni) cavalcare
   • němčina: fahren, (na koni) reiten
   • polština: jeździć
   • slovenština: chodiť, (na koni) jazdiť
   • švédština: åka, fara, (na koni) rida

související

• jet
• jízda
• jezdec
• jezdkyně
• ježdění
• jezdění
• pojízdný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-11-03]. Heslo jezdit.