øre

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte ore, ōre, óre, ôre, öre, őre, oře, oré, orë, órë, ọrẹ, ọrẹ́, ọ̀rẹ́, -ore, Ore nebo Ore.

dánština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [øːrə], [ˈøːɐ]

etymologie (1)[editovat]

Ze starodánského øræ, to ze staronorského eyra, to z pragermánského *auzô/*ausô, z praindoevropského *h₂ows-/*h₂ous-. Srovnej s anglickým ear, německým Ohr, latinským auris, litevským ausis, lotyšským auss, staropruským āusins, starořeckým οὖς nebo उषस् v sanskrtu.

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum (i) Singulár Plurál
Neurčitý Určitý Neurčitý Určitý
Nominativ øre øret ører / øren ørerne / ørene
Genitiv øres ørets ørers / ørens ørernes / ørenes

význam[editovat]

  1. ucho (orgán sluchu)
  2. ouško (u nevelké nádoby)

etymologie (2)[editovat]

Ze starodánského øræ, to ze staronorského eyrir (v množném čísle aurar), to z latinského aureus (zlatá mince), to ze substantiva aurum (zlato). Srovnej s polským złoty, českým zlatý, zlaťák, zlatka, rakousko-uherským Gulden, nizozemským gulden, gouden, guilder.

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum (i) Singulár Plurál
Neurčitý Určitý Neurčitý Určitý
Nominativ øre øren øre ørerne
Genitiv øres ørens øres ørernes

význam[editovat]

1 øre
  1. øre (1 setina dánské koruny)

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. určitý singulár atributivní přídavného jména ør (1. komu se točí hlava, malátný; 2. dezorientovaný, zfetovaný/opilý)
  2. plurál přídavného jména ør

norština[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie (1)[editovat]

Z dánského øre, to ze starodánského øræ, to ze staronorského eyra, to z pragermánského *auzô/*ausô, z praindoevropského *h₂ows-/*h₂ous-. Srovnej s anglickým ear, německým Ohr, latinským auris, litevským ausis, lotyšským auss, staropruským āusins, starořeckým οὖς nebo उषस् v sanskrtu.

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod střední

význam[editovat]

  1. ucho (orgán sluchu)

synonyma[editovat]

  1. øyra, øyre, øra

související[editovat]

etymologie (2)[editovat]

Ze starodánského øræ, to ze staronorského eyrir (v množném čísle aurar), to z latinského aureus (zlatá mince), to ze substantiva aurum (zlato). Srovnej s polským złoty, českým zlatý, zlaťák, zlatka, rakousko-uherským Gulden, nizozemským gulden, gouden, guilder.

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod střední

význam[editovat]

  1. øre (jedna setina norské nebo dánské koruny)

synonyma[editovat]

  1. øyre