ucho

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • ucho

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod střední
  • v mn. č. ženské skloňování

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ ucho uši[1]
genitiv ucha uší
dativ uchu uším
akuzativ ucho uši
vokativ ucho uši
lokál uchu uších
instrumentál uchem ušima*

* Tento tvar instrumentálu (7. pádu) mění koncovku shodných přívlastků v -ma: svýma bystrýma ušima, srovnej: hrnec s velkými uchy.[2]

význam[editovat]

  1. orgán sluchu
    • Má bystré uši.
    • Poslouchal jsem hudbu tak nahlas, až mi začalo zvonit v uších.
  2. jeho vnější část, boltec
    • odstávající uši, svýma velkýma ušima

překlady[editovat]

  1. orgán sluchu
  2. boltec

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ ucho ucha
genitiv ucha uch
dativ uchu uchům
akuzativ ucho ucha
vokativ ucho ucha
lokál uchu uchách
instrumentál uchem uchy

význam[editovat]

  1. věc nebo její část připomínající ucho
    • ucho jehly, hrnec se dvěma uchy
  2. (expresivně) mladý, nezkušený člověk
    • Petr je ještě takové mladé ucho – vlastně oba jsou ucha, i Jindřich.

překlady[editovat]

  1. věc připomínající boltec

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ucho uszy
genitiv ucha uszu
dativ uchu uszom
akuzativ ucho uszy
instrumentál uchem uszami
lokál uchu uszach
vokativ ucho uszy

význam[editovat]

  1. ucho (orgán sluchu)

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ucho ucha
genitiv ucha uch
dativ uchu uchom
akuzativ ucho ucha
instrumentál uchem uchami
lokál uchu uchach
vokativ ucho ucha

význam[editovat]

  1. ucho (otvor jehly, úchyt apod.)

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-05-31]. Heslo ucho.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-05-31]. Heslo ucho.
  1. Poznámka: Množné skloňování v tabulce je jedním z pozůstatků duálu v češtině, toto původně duálové skloňování se ale dnes používá pro libovolné množné množství v tomto významu.
  2. U instrumentálu duálu se vždy používá koncovka -a, a to i v případě, že jde o zdrobněliny tohoto významu. Jestliže jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, i ony budou zakončeny v tomto tvaru na -a. [ Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-05-04]. Kapitola Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí). ]

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Ucho ve Wikipedii
  • Téma Ucho ve Wikicitátech