čacký

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃat͡skiː]

homofony

• čadský

dělení

• čac-ký

etymologie

• Původně patrně germánské *kinda- / kinþa- (Srovnej s dnešním německým Kind), díky změnám k > č a in > ę převzaté ve velmi staré době ve staročeské čád (mužské dítě), čáda (ženské dítě). Původně asi označovalo dítě panské, vznešené, odtud význam odvozeného adjektiva čadský, čacký (vznešený, vzácný, udatný).

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	čacký	čacký	čacká	čacké	čačtí	čacké	čacké	čacká
genitiv	čackého	čackého	čacké	čackého	čackých	čackých	čackých	čackých
dativ	čackému	čackému	čacké	čackému	čackým	čackým	čackým	čackým
akuzativ	čackého	čacký	čackou	čacké	čacké	čacké	čacké	čacká
vokativ	čacký	čacký	čacká	čacké	čačtí	čacké	čacké	čacká
lokál	čackém	čackém	čacké	čackém	čackých	čackých	čackých	čackých
instrumentál	čackým	čackým	čackou	čackým	čackými	čackými	čackými	čackými

význam

1. (knižně) statečný
   • Zdar ti, čacký duchu! Nejsi ptákem, když z plna srdce ruchu z nebes, neb jim blíž vyléváš s prostým kouzlem svých hojných zpěvů číš!
   • …zde prapory tvé zašlapány, zde kosti reků rozmetány — a z jejich prachu, z věků běd jak osení nad orné lány tvůj čacký lid vždy znov’ se zved’.

synonyma

1. chrabrý, hrdinský, udatný, zdatný

související

• čacky
• čackost

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-08-20]. Heslo čacký.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-03-12]. Heslo čacký.