čeledín
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [t͡ʃɛlɛɟiːn]
dělení[editovat]
- če-le-dín
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | čeledín | čeledíni / čeledínové |
genitiv | čeledína | čeledínů |
dativ | čeledínu / čeledínovi | čeledínům |
akuzativ | čeledína | čeledíny |
vokativ | čeledíne | čeledíni / čeledínové |
lokál | čeledínu / čeledínovi | čeledínech |
instrumentál | čeledínem | čeledíny |
význam[editovat]
- stálý zemědělský dělník na statku
- Čeledín namazal dobře vůz, selka upekla s Hanú dobrú caltu sedlákovi na cestu a Karlovi do Prahy a sedlák jel druhý den ku Praze.[1]
synonyma[editovat]
překlady[editovat]
- němčina: Knecht m
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Božena Němcová: Karla
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „čeledín“, s. 56-57.