čeledín

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡ʃɛlɛɟiːn]

dělení[editovat]

  • če-le-dín

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ čeledín čeledíni / čeledínové
genitiv čeledína čeledínů
dativ čeledínu / čeledínovi čeledínům
akuzativ čeledína čeledíny
vokativ čeledíne čeledíni / čeledínové
lokál čeledínu / čeledínovi čeledínech
instrumentál čeledínem čeledíny

význam[editovat]

  1. stálý zemědělský dělník na statku
    • Čeledín namazal dobře vůz, selka upekla s Hanú dobrú caltu sedlákovi na cestu a Karlovi do Prahy a sedlák jel druhý den ku Praze.[1]

synonyma[editovat]

  1. (zastarale, nářečně) pacholek, chasník, kočí, oráč, chlap [2]

překlady[editovat]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Božena Němcová: Karla
  2. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „čeledín“, s. 56-57.