čertvíkterý

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɛrtviːktɛriː]

dělení

• čert-ví-kte-rý

etymologie

Složenina z prefixoidu čertví- a zájmena který.

varianty

• čertví který
• čert ví který

zájmeno

• neurčité

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	čertvíkterý	čertvíkterý	čertvíkterá	čertvíkteré	čertvíkteří	čertvíkteré	čertvíkteré	čertvíkterá
genitiv	čertvíkterého	čertvíkterého	čertvíkteré	čertvíkterého	čertvíkterých	čertvíkterých	čertvíkterých	čertvíkterých
dativ	čertvíkterému	čertvíkterému	čertvíkteré	čertvíkterému	čertvíkterým	čertvíkterým	čertvíkterým	čertvíkterým
akuzativ	čertvíkterého	čertvíkterý	čertvíkterou	čertvíkteré	čertvíkteré	čertvíkteré	čertvíkteré	čertvíkterá
vokativ	čertvíkterý	čertvíkterý	čertvíkterá	čertvíkteré	čertvíkteří	čertvíkteré	čertvíkteré	čertvíkterá
lokál	čertvíkterém	čertvíkterém	čertvíkteré	čertvíkterém	čertvíkterých	čertvíkterých	čertvíkterých	čertvíkterých
instrumentál	čertvíkterým	čertvíkterým	čertvíkterou	čertvíkterým	čertvíkterými	čertvíkterými	čertvíkterými	čertvíkterými

význam

1. vyjadřuje neurčitost, nejasnost, pochybnost o výběru osoby nebo věci ze souhrnu

překlady

1. • slovenština: čertviektorý

synonyma

1. bůhvíkterý, kdovíkterý, nevímkterý

související

• čertví
• Příloha:Slova s předponou čertví- (čeština)

poznámky

• Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2024-08-17]. Heslo čertvíkterý.