čichací

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [t͡ʃɪxat͡siː]

dělení

[editovat]
  • či-cha-cí

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ čichací čichací čichací čichací čichací čichací čichací čichací
genitiv čichacího čichacího čichací čichacího čichacích čichacích čichacích čichacích
dativ čichacímu čichacímu čichací čichacímu čichacím čichacím čichacím čichacím
akuzativ čichacího čichací čichací čichací čichací čichací čichací čichací
vokativ čichací čichací čichací čichací čichací čichací čichací čichací
lokál čichacím čichacím čichací čichacím čichacích čichacích čichacích čichacích
instrumentál čichacím čichacím čichací čichacím čichacími čichacími čichacími čichacími

význam

[editovat]
  1. užívaný k čichání
    • Na zpodu tykadel vedle uvedených už tyčinek čichacích sedí jiné, bledé, hmatací, t. zv. Leydigovy.[1]

překlady

[editovat]
  1. užívaný k čichání

poznámky

[editovat]
  1. THON, Karel. Perloočky. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Perloočky Díl 19, s. 490–492.