čistoskvoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃɪstɔˌskvɔʊ̯t͡siː]

dělení

• čis-to-skvou-cí

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné nedokonavé
• nestupňovatelné

význam

1. naprosto čistý; bez nejmenší (po)skvrny; který se čistě skví
   • James Capisi nelhal o té strašidelné ženě. Amma doma sebrala jedno z těch čistoskvoucích bílých prostěradel a nařasila ho jako řeckou tógu, vyčesala si nahoru blond vlasy a zářivě se napudrovala. Byla za Artemidu, bohyni lesů a lovu.

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí
genitiv	čistoskvoucího	čistoskvoucího	čistoskvoucí	čistoskvoucího	čistoskvoucích	čistoskvoucích	čistoskvoucích	čistoskvoucích
dativ	čistoskvoucímu	čistoskvoucímu	čistoskvoucí	čistoskvoucímu	čistoskvoucím	čistoskvoucím	čistoskvoucím	čistoskvoucím
akuzativ	čistoskvoucího	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí
vokativ	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí	čistoskvoucí
lokál	čistoskvoucím	čistoskvoucím	čistoskvoucí	čistoskvoucím	čistoskvoucích	čistoskvoucích	čistoskvoucích	čistoskvoucích
instrumentál	čistoskvoucím	čistoskvoucím	čistoskvoucí	čistoskvoucím	čistoskvoucími	čistoskvoucími	čistoskvoucími	čistoskvoucími

související

• skvoucí
• čistý
• čistoskvoucnost
• běloskvoucí