čtení

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • čte-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • verbální substantivum

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ čtení čtení
genitiv čtení čtení
dativ čtení čtením
akuzativ čtení čtení
vokativ čtení čtení
lokál čtení čteních
instrumentál čtením čteními

význam[editovat]

  1. činnost, při které někdo čte
    • Na čtení tohoto textu je třeba se dobře soustředit.
  2. (v právu) projednávání návrhu (zákona) v plénu (resp. na schůzi) zákonodárného orgánu
    • Poslanecká sněmovna se v prvním čtení zabývala návrhem novely zákona o zajišťování obrany České republiky a hlasováním jej přikázala k projednání výboru pro obranu.

překlady[editovat]

  1. činnost kdy někdo čte

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-06-07]. Heslo čtení.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Čtení ve Wikipedii