čuňa

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃʊɲa]

dělení

• ču-ňa

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čuňa	čuně
genitiv	čuně	čuní
dativ	čuni	čuním
akuzativ	čuňu	čuně
vokativ	čuňo	čuně
lokál	čuni	čuních
instrumentál	čuňo	čuněmi

význam

1. (nářečně) huba
2. (zhruběle) část obličeje s ústy
   • Svata K. naopak ve svém komentáři uvedla, že českému poslanci „měli dát po čuni a pořádně“.