Řečkovicích

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛt͡ʃkɔvɪt͡siːx]

dělení

• Řeč-ko-vi-cích

podstatné jméno

• rod ženský
• pomnožné
• vlastní jméno

význam

1. lokál množného čísla podstatného jména Řečkovice
   • [Zlomyslný muž] u čerstvě natřené lavičky na frekventované zastávce tramvaje v brněnských Řečkovicích odstranil varovné cedule, pak si sedl na nedalekou zídku a se zájem pozoroval, jak si lidé špiní oblečení.