šťukat

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃcʊkat]

dělení

• šťu-kat

varianty

• (nářečně, na Moravě) ščukat

sloveso

• nedokonavé
• nepřechodné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	šťukám	šťukáš	šťuká	šťukáme	šťukáte	šťukají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	šťukej	šťukejme	šťukejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	šťukal	šťukala	šťukalo	šťukali	šťukaly	šťukala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	šťukaje	šťukajíc	šťukajíce

význam

1. (nářečně) škytat
   • Tatíček Houdek šťukal dál a nevěnoval vypravováni žádné pozornosti.

související

• šťuknout
• šťukání
• šťuk