šeptajíc

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃɛptajiːt͡s]

dělení

• šep-ta-jíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa šeptat
   • Jan by byl také rád věděl, co v něm je, ale nejstarší z dětí, Barunka, odstrčila ho, šeptajíc mu: „Počkej, já to povím, že chceš sahat babičce do kapsáře!“

související

• šeptaje
• šeptajíce