šlem

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʃlɛm]

dělení[editovat]

  • šlem

etymologie[editovat]

Z německého Schleim téhož významu, které vychází od indoevropského *(s)leim- od *(s)lei- (slizký, mazlavý).[1] Z tohoto základu vychází i české sliz,[2] sléz,[3] slimák,[4] slina[5] a zřejmě i slín,[6] mimo to také latinské limax a starořecké λεῖμαξ (slimák), staroislandské slím (sliz, jíl), německé Leim (klíh, lepidlo), irské slemun (hladký).[4]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ šlem šlemy
genitiv šlemu šlemů
dativ šlemu šlemům
akuzativ šlem šlemy
vokativ šleme šlemy
lokál šlemu šlemech
instrumentál šlemem šlemy

význam[editovat]

  1. vazká slizovitá látka
  2. pěna nebo kal na hladině

synonyma[editovat]

  1. sliz, (tělní) hlen
  2. kal, pěna, sliz, povlak, mrtvá hladina, slepá hladina, mastná hladina

překlady[editovat]

  1. vazká slizovitá látka
  2. povlak na hladině

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šlem“, s. 668.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sliz“, s. 612.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sléz“, s. 611.
  4. 4,0 4,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slimák“, s. 612.
  5. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slina“, s. 612.
  6. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slín“, s. 612.