šlem
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʃlɛm]
dělení
[editovat]- šlem
etymologie
[editovat]Z německého Schleim téhož významu, které vychází od indoevropského *(s)leim- od *(s)lei- (slizký, mazlavý).[1] Z tohoto základu vychází i české sliz,[2] sléz,[3] slimák,[4] slina[5] a zřejmě i slín,[6] mimo to také latinské limax a starořecké λεῖμαξ (slimák), staroislandské slím (sliz, jíl), německé Leim (klíh, lepidlo), irské slemun (hladký).[4]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | šlem | šlemy |
| genitiv | šlemu | šlemů |
| dativ | šlemu | šlemům |
| akuzativ | šlem | šlemy |
| vokativ | šleme | šlemy |
| lokál | šlemu | šlemech |
| instrumentál | šlemem | šlemy |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]- sliz, (tělní) hlen
- kal, pěna, sliz, povlak, mrtvá hladina, slepá hladina, mastná hladina
překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šlem“, s. 668.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sliz“, s. 612.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sléz“, s. 611.
- ↑ 4,0 4,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slimák“, s. 612.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slina“, s. 612.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slín“, s. 612.