špičkování
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ʃpɪt͡ʃkɔvaːɲiː]
dělení
[editovat]- špič-ko-vá-ní
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | špičkování | špičkování |
| genitiv | špičkování | špičkování |
| dativ | špičkování | špičkováním |
| akuzativ | špičkování | špičkování |
| vokativ | špičkování | špičkování |
| lokál | špičkování | špičkováních |
| instrumentál | špičkováním | špičkováními |
význam
[editovat]- dobírání si někoho špičkami (narážkami, pichlavými poznámkami, jizlivostmi)
- Jejich špičkování jenom dokazovalo, že se dobře znají a mohou si dovolit hovořit spolu bez okolků.[1]
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ CARTLAND, Barbara. Hledání lásky. Překlad Ludmila Havlíková. Praha : Baronet, 2007. ISBN 978-80-7384-012-9. S. 147.