štěkání

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovostn[editovat]

  • IPA: [ˈʃcɛkaːɲiː]

dělení[editovat]

  • ště-ká-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • slovesné

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ štěkání štěkání
genitiv štěkání štěkání
dativ štěkání štěkáním
akuzativ štěkání štěkání
vokativ štěkání štěkání
lokál štěkání štěkáních
instrumentál štěkáním štěkáními

význam[editovat]

  1. psí zvuk
  2. křik, nadávání
    • »Ty stará, ty si budeš musit dát řádnou petlici na hubu, až teď budeš jednat s noblejšími partajemi. To své štěkání nech tedy, s tím se nemusíme stěhovat!«[1]

překlady[editovat]

  1. zvuk psa
  2. křik

synonyma[editovat]

  1. hafání, štěkot, ňafání
  2. lání, spílání, hartusení

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí