šumafuk
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ʃʊmafʊk]
dělení[editovat]
- šu-ma-fuk
varianty[editovat]
příslovce[editovat]
- nestupňovatelné
etymologie[editovat]
Přejato jako šmafu začátkem druhé poloviny 19. století z francouzského je m'en fous — „kašlu na to, seru na to“; v literatuře poprvé zaznamenáno k roku 1863. Obdobně rakouská němčina přejala slovo schmafu. Později, zřejmě po 1. světové válce, došlo k připojení koncového k (první písemný záznam je z roku 1934) v důsledku ztotožnění významu s obdobným příslovcem fuk, které je v češtině doloženo dříve než šumafuk.[1]
význam[editovat]
- (hovorově, zastarale) vyjadřuje lhostejnost či nezájem
- To mi může být šumafuk.
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-09-09]. Heslo šumafuk.
- ↑ JODAS, Josef. Slova fuk a šumafuk. Časopis pro moderní filologii, 2006, roč. 88, čís. 1, s. 27. Dostupné online. ISSN 0862-8459.