žejdlíček

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒɛjdliːt͡ʃɛk]

dělení

• žej-dlí-ček

etymologie

Zdrobnělina substantiva žejdlík, které pochází z německého Seidel, jež z latinského situla, situlus. Srovnej zejména francouzské seau ― kýbl, vědro.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	žejdlíček	žejdlíčky
genitiv	žejdlíčku	žejdlíčků
dativ	žejdlíčku	žejdlíčkům
akuzativ	žejdlíčk	žejdlíčky
vokativ	žejdlíčku	žejdlíčky
lokál	žejdlíčku	žejdlíčcích
instrumentál	žejdlíčkem	žejdlíčky

význam

1. (zdrobněle) žejdlík; stará objemová míra
   • Komáři se ženili, kapku vína neměli. Přiletěl k nim slavíček, dal jim vína žejdlíček. Komáři se opili, až komára zabili.
   • Ve špilberkských sklepeních, které byly r. 1867 zrušeny, měli prý trestanci blahé časy; vydělali hromady peněz za práci, a když nadešel Štědrý večer, směli si koupiti ze mzdy vše, co hrdlo ráčilo. V ten den šli kolem čtvrté hodiny do tak zv. „kafírny“ ve dvoře, velké to kantýny, kde rozšafný „trachtér“ pan Vincenc, prodával „bandury“, maso, „cikáry“, i víno, pivo, kávu a vrchol včech slastí- ostrou „perlovou“ a sladkou roztopšinku. Kořalky směl trestanec vypit pouze jen půl žejdlíčku, pan Vincenc ale nebyl z kamene, a když znal svého kupce, že něco snese, obměkčil se a nalil i do čtvrtice.
   • Od zítřka nebude píti svůj žejdlíček piva k večeři a k snídaní do kávy místo rohlíku bude jíst chleba.

překlady

1. • němčina: Seidelchen s

související

• žejdlíčkový
• žejdlík

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-07-24]. Heslo žejdlík.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2017-07-24]. Heslo žejdlík.

externí odkazy

• Článek žejdlík ve Wikipedii