míra

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte Míra.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mí-ra

etymologie[editovat]

Vyskytuje se ve všech slovanských jazycích, pochází z praslovanského *měra téhož významu odvozeného z indoevropského základu *mē- („měřit“, srovnej např. s latinským mētīrī téhož významu).[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ míra míry
genitiv míry měr
dativ míře mírám / měrám*
akuzativ míru míry
vokativ míro míry
lokál míře mírách / měrách*
instrumentál mírou / měrou* mírami / měrami*

Poznámka: * Tvar s -ě- se v uvedených pádech používá jen tehdy, má-li míra význam staré plošné či objemové jednotky (měřice) nebo vyskytuje-li se v některých ustálených spojeních, např. velkou měrou, tou měrou. V genitivu plurálu je vždy tvar měr.

význam[editovat]

  1. velikost, délka, rozměr, množství něčeho
    • Jakou to má míru?
    • Modelka měla míry 92-63-90.
  2. (přeneseně) rozsah, případně jistá mez, jejichž přiměřenost obecně závisí na mínění mluvčího
    • Máte do jisté míry pravdu.
    • Největší míra viny padá na mou hlavu.
    • Těch vulgarismů už bylo přes míru.
    • Když pije, bohužel nezná svou míru.
    • Míra hříchů byla dovršena.
  3. hodnota (vyjádřená obvykle v procentech) udávající, jaká část z celku jistou specifickou vlastnost
    • Míra nezaměstnanosti je v zemích východní Evropy stále vysoká.
    • Úroková míra opět poklesla.
  4. správná, náležitá velikost, správné množství apod. (obvykle dané určitým standardem)
    • Dal jsem si ušít oblek na míru.
    • Protože neměl míru, nemusel jít na vojnu.
    • Stěžoval jsem si vrchnímu na špatnou míru piva.
  5. (zastarale, knižně) způsob, jak něčeho dosáhnout
    • Nižádnou měrou toho nemohl dosáhnout.
  6. duševní stav či rovnováha, nálada
    • Úplně mne vyvedl z míry.
    • Tys nějak ve špatné míře, kníže, co mysl tvoji rozjitřilo.[2]
  7. jednotka, kterou se měří velikost tělesa či množství tekutiny
    • Dnes jsme se učili anglické míry a váhy.
    • Máz, věrtel a čber jsou staré duté míry.
  8. stará objemová jednotka o velikosti 61,49 litru
    • Vysloužil si míru pšenice.
  9. stará plošná jednotka o velikosti 1918 metrů čtverečných
    • Koupil si dvě míry pole a začal hospodařit.
  10. měřítko, měřidlo; nářadí sloužící k měření
    • Vytáhl z kapsy skládací míru.
  11. (v matematice) funkce, která určuje velikosti podmnožin určité množiny
    • Lebesgueova míra, která je zobecněním pojmů obsah či objem, se používá při definici Lebesgueova integrálu.

překlady[editovat]

rozměr

rozsah

hodnota vyjádřená v procentech

  • angličtina: rate
  • francouzština: taux m
  • němčina: Rate ž

synonyma[editovat]

  1. rozměr, velikost
  2. způsob
  3. nálada, rovnováha
  4. jednotka
  5. měřice
  6. měřice
  7. měřítko, měřidlo

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „míra“, s. 380.
  2. ČECH, František Ringo. Dívčí válka, divadelní hra. Část hry na YouTube (obsahující citovanou větu panice Ctirada, čas 8:33).

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Míra ve Wikipedii