ženitba

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒɛɲɪdba]

dělení

• že-nit-ba

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ženitba	ženitby
genitiv	ženitby	ženiteb
dativ	ženitbě	ženitbám
akuzativ	ženitbu	ženitby
vokativ	ženitbo	ženitby
lokál	ženitbě	ženitbách
instrumentál	ženitbou	ženitbami

význam

1. (knižně) (z pohledu muže) svatba
   • Už na druhý den po rozmluvě s Marečkem otcem vyprosil si u hraběte slyšení a žádal za svolení k ženitbě.
   • O lehkomyslnosti [Karla Mečíře] svědčil i dluh z jedné restaurace, kvůli kterému se dokonce octl na policii. K jeho zklidnění nepomohla ani ženitba (osudy Mečíře se zabývali historikové Eduard Kubů a Jiří Šouša v knize Rozmluvy s Antonínem Švehlou a o Švehlovi, Karolinum 2018).

synonyma

1. svatba, sňatek, oddavky, (z pohledu ženy) vdavky, (poněkud zastarale, v obecném jazyce) veselka, (nářečně) zdavky, (zastarale) veselice