Přeskočit na obsah

ženitba

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʒɛɲɪdba]

dělení

[editovat]
  • že-nit-ba

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ ženitba ženitby
genitiv ženitby ženiteb
dativ ženitbě ženitbám
akuzativ ženitbu ženitby
vokativ ženitbo ženitby
lokál ženitbě ženitbách
instrumentál ženitbou ženitbami

význam

[editovat]
  1. (knižně) (z pohledu muže) svatba
    • Už na druhý den po rozmluvě s Marečkem otcem vyprosil si u hraběte slyšení a žádal za svolení k ženitbě.[1]
    • O lehkomyslnosti [Karla Mečíře] svědčil i dluh z jedné restaurace, kvůli kterému se dokonce octl na policii. K jeho zklidnění nepomohla ani ženitba (osudy Mečíře se zabývali historikové Eduard Kubů a Jiří Šouša v knize Rozmluvy s Antonínem Švehlou a o Švehlovi, Karolinum 2018).[2]

synonyma

[editovat]
  1. svatba, sňatek, oddavky, (z pohledu ženy) vdavky, (poněkud zastarale, v obecném jazyce) veselka, (nářečně) zdavky, (zastarale) veselice

poznámky

[editovat]
  1. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi
  2. Lenka Bobíková: Diplomat Karel Mečíř. Tři divoženky ho připravily o pověst i zaměstnání, Právo-Novinky, 3.listopadu 2019