ανατολή

řečtina

etymologie

Ze starořeckého ἀνατολή

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ανατολή	ανατολές
genitiv	ανατολής	ανατολών
akuzativ	ανατολή	ανατολές
vokativ	ανατολή	ανατολές

význam

1. východ (východ nebeského tělesa nad obzor)
2. východ (světová strana)
3. (přeneseně) počátek, začátek

antonyma

1. δύση
2. δύση
3. δύση

související

• ανατέλλω
• προσανατολισμός
• ανατολικά
• ανατολικός
• προσανατολίζομαι