ελληνικά

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

řečtina[editovat]

etymologie[editovat]

Z ελληνικός < ἑλληνικός.

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • pomnožné

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ - ελληνικά
genitiv - ελληνικών
akuzativ - ελληνικά
vokativ - ελληνικά

význam[editovat]

  1. řečtina
    • Δεσποινίς, συγγνώμη, εσείς μιλάτε ελληνικά; Πού τα μάθατε τόσο καλά; – Promiňte, slečno, vy mluvíte řecky? Kde jste se tak dobře naučila?

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

význam[editovat]

  1. nominativ plurálu středního rodu adjektiva ελληνικός
  2. akuzativ plurálu středního rodu adjektiva ελληνικός
  3. vokativ plurálu středního rodu adjektiva ελληνικός