μακαρίτης

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

řečtina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ma.kaˈɾi.tɪs]

etymologie

[editovat]

Ze starořeckého μάκαρblažený, šťastný, snad přes μακαρίτικο, vlastně tedy "někdo, kdo (již) dosáhl (věčné) blaženosti". Srovnej zejména ruské покойник.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ μακαρίτης μακαρίτες
genitiv μακαρίτη μακαριτών
akuzativ μακαρίτη μακαρίτες
vokativ μακαρίτη μακαρίτες

význam

[editovat]
  1. (eufemisticky) nebožtík, zesnulý
    • Χήρα βλέπει το πρόσωπο του μακαρίτη άντρα της στον άντρα που έκανε μεταμόσχευση του προσώπου του. – Vdova vidí obličej svého nebožtíka manžela na muži, který prodělal transplantaci obličeje.
    • Να σ' άκουγε τώρα ο μακαρίτης ο πατέρας σου, θα έσκαγε απο το θυμό του! – Kdyby tě teď slyšel nebožtík tvůj otec, puknul by vzteky!

synonyma

[editovat]
  1. αποβιώσαντας, συχωρεμένος, (neutrálně) νεκρός

související

[editovat]