μακαρίτης
řečtina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ma.kaˈɾi.tɪs]
etymologie
[editovat]Ze starořeckého μάκαρ — blažený, šťastný, snad přes μακαρίτικο, vlastně tedy "někdo, kdo (již) dosáhl (věčné) blaženosti". Srovnej zejména ruské покойник.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | μακαρίτης | μακαρίτες |
| genitiv | μακαρίτη | μακαριτών |
| akuzativ | μακαρίτη | μακαρίτες |
| vokativ | μακαρίτη | μακαρίτες |
význam
[editovat]- (eufemisticky) nebožtík, zesnulý
- Χήρα βλέπει το πρόσωπο του μακαρίτη άντρα της στον άντρα που έκανε μεταμόσχευση του προσώπου του. – Vdova vidí obličej svého nebožtíka manžela na muži, který prodělal transplantaci obličeje.
- Να σ' άκουγε τώρα ο μακαρίτης ο πατέρας σου, θα έσκαγε απο το θυμό του! – Kdyby tě teď slyšel nebožtík tvůj otec, puknul by vzteky!
synonyma
[editovat]- αποβιώσαντας, συχωρεμένος, (neutrálně) νεκρός
související
[editovat]- αειμακάριστος (vždy blahoslavená)
- μακάριος (blažený, blahoslavený)
- μακάρι (kéž by)
- μακαρίτισσα (nebožka)
- μακαρίτικος
- μακαρίζομαι (dosáhnout blaženosti)
- τρισμακάριστος (třikrát blahoslavený, nejsvětější)
- μακαρισμός (blahoslavenství)
- παμμακάριστος (nejblahoslavenější)
- μακαρίζω (blahoslavit, žehnat)
- αξιομακάριστος (zasluhující blahoslavení)