μνηστεύω

starořečtina

výslovnost

• IPA: [mneːstéʊ̯ɔː] (klasická attická)
• IPA: [mni.ˈste.vɔ] (byzantská pozdní)

přepis

• (český) mnésteuó

sloveso

• amfitranzitivní
• samohláskové

význam

1. zasnubovat, snoubit, slibovat za manželku, dojednávat námluvy
   • Ἀχιλλεύς: οὐπώποτ᾽ ἐμνήστευσα παῖδα σήν, γύναι, οὐδ᾽ ἐξ Ἀτρειδῶν ἦλθέ μοι λόγος γάμων.(…) Κλυταιμήστρα: ἀλλ᾽ ἦ πέπονθα δεινά; μνηστεύω γάμους οὐκ ὄντας, ὡς εἴξασιν: αἰδοῦμαι τάδε – Achilleus: Já u tebe se neucházel o dceru, co živ s tvým mmužem nemluvil jsem o sňatku! (…) Klytaimnéstra: Já nešťastnice! Dojednávám námluvy a sňatek byl jen výmysl. Ta ostuda!
2. dvořit se, ucházet se (o někoho)

související

• μνηστεία
• μνηστήρ
• μεμνήστευκα