Přeskočit na obsah

μνηστεύω

Z Wikislovníku

starořečtina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [mneːstéʊ̯ɔː] (klasická attická)
  • IPA: [mni.ˈste.vɔ] (byzantská pozdní)

přepis

[editovat]
  • (český) mnésteuó

sloveso

[editovat]
  • amfitranzitivní
  • samohláskové

význam

[editovat]
  1. zasnubovat, snoubit, slibovat za manželku, dojednávat námluvy
    • Ἀχιλλεύς: οὐπώποτ᾽ ἐμνήστευσα παῖδα σήν, γύναι, οὐδ᾽ ἐξ Ἀτρειδῶν ἦλθέ μοι λόγος γάμων.(…) Κλυταιμήστρα: ἀλλ᾽ ἦ πέπονθα δεινά; μνηστεύω γάμους οὐκ ὄντας, ὡς εἴξασιν: αἰδοῦμαι τάδε – Achilleus: Já u tebe se neucházel o dceru, co živ s tvým mmužem nemluvil jsem o sňatku! (…) Klytaimnéstra: Já nešťastnice! Dojednávám námluvy a sňatek byl jen výmysl. Ta ostuda![1]
  2. dvořit se, ucházet se (o někoho)

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Eurípidés: Iphigenia Aulidensis, 841-2 & 847-848; překlad Eva Stehlíková a Karel Hubka