námluvy

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnaːmlʊvɪ]

dělení

• ná-mlu-vy

podstatné jméno

• rod ženský
• pomnožné číslo

význam

1. děj spočívající v tom, že se někdo o někoho uchází, např. muž se dvoří ženě a snaží se ji získat do trvalejšího svazku, typicky do manželství

synonyma

1. (hovorově) balení

související

• namlouvání
• namluvit si, namlouvat si
• mluvit