ώρα

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈo.ra]

etymologie

Ze starořeckého ὥρα. Srovnej např. francouzské heure, latinské hora či anglické hour téhož významu.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ώρα	ώρες
genitiv	ώρας	ωρών
akuzativ	ώρα	ώρες
vokativ	ώρα	ώρες

význam

1. hodina
2. čas, doba (to, čím se /ne/disponuje)
   • Τι ώρα είναι; – Kolik je hodin?

související

• ώριμος
• εικοσιτετράωρο
• ωραίος
• ωρίτσα
• ωρολογοποιός
• ρολόι
• ωρολόγιο