doba

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔba]
•  doba^{? • info}

dělení

• do-ba

etymologie

Všeslovanské. Praslovanské *doba vychází nejspíše z indoevropského *dhabh- 'vhodný' a souvisí s litevským daba 'povaha, vlastnost' dabar̃ 'nyní', gótským gadaban 'hodit se'. Původně tedy asi 'vhodná doba', pak 'doba vůbec' (k tomu srovnej hodina, hod a řecké καιρός (kairos, kěrós). Patří sem i odvozeniny podoba, obdoba a zdobit aj., k nimž stojí významově blízko litevské daba i dabinti 'zdobit'. Srovnej s dobrý.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	doba	doby
genitiv	doby	dob
dativ	době	dobám
akuzativ	dobu	doby
vokativ	dobo	doby
lokál	době	dobách
instrumentál	dobou	dobami

význam

1. omezené časové období
   • Trvalo mu to hroznou dobu.

překlady

1. omezené časové období

   • finština: aika
   • hornolužická srbština: doba ž
   • japonština: 時代, 時勢
   • litevština: laikas m, laikotarpis m, laikmetis m
   • polština: okres m, czas m
   • ukrajinština: час m
   • žemaitština: čiesos m

synonyma

1. období, perioda, éra, epocha, věk

související

• krátkodobý
• krátkodobě
• dluhodobě
• dluhodobý
• dobový
• soudobý

slovní spojení

• doba bronzová
• doba kamenná
• doba ledová
• doba železná
• doba temna

fráze a idiomy

• jít s dobou

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	doba	dobje	doby
genitiv	doby	dobow	dobow
dativ	dobje	dobomaj	dobam
akuzativ	dobu	dobje	doby
vokativ	doba	dobje	doby
lokál	dobje	dobomaj	dobach
instrumentál	dobu	dobomaj	dobami

význam

1. doba

externí odkazy

• Rozcestník Doba ve Wikipedii
• Téma Doba ve Wikicitátech