бік

ukrajinština

výslovnost

IPA: [bʲik]
бік^{? • info}

etymologie

Z praslovanského *bokъ, to z protoindoevropského *bak- Z praslovanského *bokъ (původní význam mohl být žebro), vznikla ukrajinská i další slovanské varianty: staroběloruské бокъ, běloruské, ruské, komi, bulharské, srbochorvatské, makedonské бок, bulharské хълбок, staročeské, české a slovenské, slovinské, srbochorvatské, polské, lužickosrbské (horno- i dolno-) bok, severoslovincké bʉɵ̯k. Srovnej s latinským baculum a starořeckým βακτηρία, též s protokeltským *bakkos.

podstatné jméno

rod mužský, neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	бік	боки́
genitiv	бо́ку	бокі́в
dativ	бо́кові / бо́ку	бока́м
akuzativ	бік	боки́
instrumentál	бо́ком	бока́ми
lokál	бо́ці / бо́ку	бока́х
vokativ	бо́ку	боки́

význam

strana, směr (odkud), (ve vojenství, ve sportu) křídlo, strana
(v anatomii, v gastronomii) bok
úbočí, strana