вафлить
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
Přítomný čas
|
Osoba |
Singulár |
Plurál
|
1.
|
вафлю́
|
вафли́м
|
2.
|
вафли́шь
|
вафли́те
|
3.
|
вафли́т
|
вафля́т
|
- rozkazovací způsob
Osoba |
Singulár |
Plurál
|
1.
|
—
|
|
2.
|
вафли́
|
вафли́те
|
3.
|
—
|
—
|
- příčestí
Příčestí minulé činné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
вафли́л
|
вафли́ли
|
ženský
|
вафли́ла
|
střední
|
вафли́ло
|
Příčestí minulé trpné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský životný
|
—
|
—
|
mužský neživotný
|
—
|
ženský
|
—
|
střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
Přechodník přítomný
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
вафллённый
|
вафллённые
|
ženský
|
вафллённая
|
střední
|
Adjektivum slovesné minulé činné
|
Rod |
Singulár |
Plurál
|
mužský
|
вафли́в
|
|
ženský
|
|
střední
|
- (vězeňský slang) dávat přeblafnout, nutit ke kuřbě ( ~ irumovat, násilím přimět k orálnímu styku)