ерошить
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
еро́шу
|
еро́шим
|
| 2.
|
еро́шишь
|
еро́шите
|
| 3.
|
еро́шит
|
еро́шат
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
|
| 2.
|
еро́шь
|
еро́шьте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
еро́шил
|
еро́шили
|
| ženský
|
еро́шила
|
| střední
|
еро́шило
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
еро́шив
|
|
| ženský
|
|
| střední
|
- čechrat, načechrávat, cuchat
- взлохмачивать, теребить
