крьстъ
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Praslov. *krьstъ ze starohornoněmeckého krist/christ.
Srov. stčes. křest, krsta/křsta/křta/křtu – "křest";[1] čes. křest, křestu/křtu; sloven. krst; pol. chrzest, chrztu, dial. krzest; hluž. khřest, khřtu; strus. крьстъ – "kříž"; rus. крест, креста́ – "kříž"; ukr. крест/хрест – "kříž"; běl. хрест – "kříž"; bulh. кръст – "kříž"; srbochorv. kȑst, kr̀sta – "kříž"; slovin. kr̀st, kŕstа – "křest, křtiny".[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
- o-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | крьстъ | крьста | крьсти |
| genitiv | крьста | крьстѹ | крьстъ |
| dativ | крьстѹ | крьстома | крьстомъ |
| akuzativ | крьстъ | крьста | крьстъі |
| vokativ | крьстє | крьста | крьсти |
| lokál | крьстѣ | крьстѹ | крьстѣхъ |
| instrumentál | крьстомь | крьстома | крьстъі |
význam
[editovat]- kříž
- напьса жє и титьлъ пилатъ • и положи и на крьстѣ – Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. [J 19, 19 – Zogr]
- kříž, znamení kříže
- потомь вълѣѥтъ водъі мало въ ѫтрь отъ свѧтъіихъ богоавлѥнии творѧ ѥѭ крьстъі три – Potom vlije dovnitř trochu vody od svátku Zjevení Páně a třikrát se s ní pokřižuje. [EuchSin 19b 8]