- IPA: [mʲɪnˈdalʲnʲɪˈt͡ɕɘtʲ]
Odvozeno od slova миндаль (mandle).
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
минда́льничаю
|
минда́льничаем
|
| 2.
|
минда́льничаешь
|
минда́льничаете
|
| 3.
|
минда́льничает
|
минда́льничают
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
минда́льничай
|
минда́льничайте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
минда́льничал
|
минда́льничали
|
| ženský
|
минда́льничала
|
| střední
|
минда́льничало
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
минда́льничая
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
минда́льничавший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- (hovorově) rozněžňovat se, sentimentálnět
- (hovorově) příliš se (s něčím, s někým) mazat; projevovat (nemístnou) měkkosrdcatost, delikátnost; párat se, srát se (s někým)
- Под пули надо! Вот что-с! Довольно миндальничать, либеральничать и вообще играть словами. Слова строптивых не укрощают…[1]
- сентиментальничать, нежничать
- деликатничать, чикаться, церемониться
- ↑ Maxim Gorkij: Жизнь Клима Самгина, 1928-35 — převzato z ruského Викисловаря
