Přeskočit na obsah
- dokonavé
- tranzitivní
- k nedokonavému назначать
oznamovací způsob
| Přítomný čas |
| Osoba | Singulár | Plurál |
| 1. |
назна́чу |
назна́чим |
| 2. |
назна́чишь |
назна́чите |
| 3. |
назна́чит |
назна́чат |
- rozkazovací způsob
| Osoba | Singulár | Plurál |
| 1. |
— |
|
| 2. |
назна́чь |
назна́чьте |
| 3. |
— |
— |
- příčestí
| Příčestí minulé činné |
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský |
назна́чил |
назна́чили |
| ženský |
назна́чила |
| střední |
назна́чило |
| Příčestí minulé trpné |
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný |
— |
— |
| mužský neživotný |
— |
| ženský |
— |
| střední |
— |
— |
- přechodníky
| Adjektivum slovesné minulé činné |
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský |
назна́чив |
|
| ženský |
|
| střední |