určit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊrt͡ʃɪt]

dělení

• ur-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	určím	určíš	určí	určíme	určíte	určí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	urči	určeme	určete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	určil	určila	určilo	určili	určily	určila
trpné	určen	určena	určeno	určeni	určeny	určena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	určiv	určivši	určivše

význam

1. prohlásit, který z možných to je
   • U nasbíraných bylin je třeba určit rod a druh.
   • Diagnózu tohoto onemocnění snadno určí každý všeobecný lékař.
2. prohlásit, který z možných to bude; přijmout rozhodnutí o další činnosti
   • Vedoucí určil, kolik kdo má odpracovat dní.
   • Brnění zjevně nebylo určeno pro ženy.
3. jmenovat (někoho) do funkce
   • Náčelník určil zástupce pro vyjednávání s nepřítelem.

překlady

1. konstatovat stav

   • angličtina: determine, establish
   • francouzština: déterminer
   • italština: insegnare
   • němčina: bestimmen, feststellen
   • slovenština: určiť
2. rozhodnout

   • angličtina: designate, appoint
   • francouzština: désigner
   • němčina: festsetzen
   • slovenština: určiť m
3. jmenovat

   • angličtina: appoint
   • francouzština: charger
   • slovenština: určiť m

synonyma

1. identifikovat, stanovit, specifikovat, konstatovat
2. stanovit, rozhodnout
3. ustanovit, pověřit, nominovat

související

• určovat
• určení
• určování
• určitý
• určitě
• určovací
• neurčitý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-05-14]. Heslo určit.